Bipolárně afektivní porucha

Dříve označována jako maniodepresivní psychóza je duševní onemocnění charakterizované patologickými výkyvy nálad: depresemi, mániemi, smíšenými stavy. U jedince s touto poruchou se střídají stavy mánie (má nadměrně zlepšenou náladu, zvýšenou energii, cítí se výjimečný), jindy má depresivní příznaky (je ve skleslé náladě, bez energie, cítí se bezcenný). Cykly neboli episody se můžou střídat ze dne na den nebo dokonce z hodiny na hodinu, někdy tyto změny trvají léta.

Jak vzniká bipolárně afektivní porucha?

Bipolárně afektivní porucha nemá jednoznačně známou příčinu. Na vzniku se podílí zejména genetické vlohy, dále změny biochemické a hormonální a kombinace vlivů zevního prostředí. Podíl na spuštění nemoci můžou mít nepříznivé životní události, užívání drog a alkoholu, nedostatek spánku.

Kdo může bipolárně afektivní poruchou onemocnět?

Nemoc může postihnout všechny bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, vzdělání, či národnost. Postihuje stejným poměrem ženské i mužské pohlaví. Postihuje 1-2 lidi ze sta. Začíná v období dospívání a časné dospělosti, ale k rozpoznání dochází někdy i o několik let později.

Jak poznat bipolárně afektivní poruchu?

Během onemocnění dochází k určitým periodickým změnám nálad. Můžou se objevit následující epizody:

  1. Epizoda deprese se projeví skleslou náladou, snížením energie i aktivity. Jedinec vidí vše pesimisticky, neprožívá radost, má snížené sebehodnocení a sebevědomí, pocity viny, poruchy soustředění. Trpí poruchami spánku, sníženou nebo zvýšenou chutí do jídla. Mohou se vyskytnout myšlenky na smrt.
  2. Epizoda mánie se projeví nepřiměřeně veselou náladou, zvýšením energie a aktivity, která je neúčelná, nelogická. Jedinec má zvýšené sebevědomí a sebehodnocení, je velikášský, mnohomluvný a přeceňuje vlastní schopnosti, ztrácí normální sociální zábrany. Má sníženou potřebu spánku. Může neúměrně riskovat, zvýšeně utrácet peníze, být nadměrně sexuálně aktivní.
  3. Epizoda hypománie je mírnějším projevem mánie, neboli ne plně vyjádřená mánie. Příznaky nejsou až tak výrazné, nebo se projeví pouze některé z nich. Tento stav jedinec snáší poměrně dobře, hypománie nemusí nějakou dobu natolik zasáhnout do jeho života, ale z dlouhodobého hlediska je velmi riziková, protože se do plně vyjádřené mánie může lehce přesmyknout. V tomto období také jedinci často přestávají užívat léky a docházet na kontroly k lékaři, protože jim je zdánlivě dobře.
  4. Smíšená epizoda je nejkomplikovanější a také nejrizikovější, protože představuje vysoké riziko sebevraždy. Mánie a deprese se objevují najednou nebo se během dne střídají.

Jaké je riziko sebevraždy?

Vysoké. Jeden z pěti nemocných spáchá v průběhu nemoci sebevraždu. V případě, že jedinec má sebevražedné myšlenky, případně okolí zaznamená tuto okolnost, je nutné neodkladně vyhledat odbornou pomoc. Varovnými příznaky můžou být:

  1. Intenzivní pocit beznaděje a smutku
  2. Řeči o smrti, úvahy o tom, kdyby jedinec nebyl na světě
  3. Ztráta zájmu o běžné aktivity
  4. Izolování se od příbuzných, kamarádů

Jsou další rizika?

Nemocní jedinci mají sklon zvýšeně užívat drogy, včetně alkoholu. Dále jsou rizika společenská, kdy si pacient může v odbrzděném stavu natropit veliké problémy, které poté může urovnávat dlouhou dobu nebo je neurovná vůbec. V neposlední řadě může dospět k velkým finančním ztrátám, včetně dluhů.

Jak léčit bipolárně afektivní poruchu?

Platí pravidlo: čím dřív=tím líp. Zásadní je léčba pomocí léků, které předepisuje lékař, psychiatr. Poznáme 3 zásadní skupiny léků pro toto onemocnění.

  1. Stabilizátory nálady, které zabraňují patologickým výkyvům nálady.
  2. Antidepresiva, které léčí příznaky depresivních epizod. U pacientů s bipolární poruchou však nesmí být nasazeny samostatně, ale v kombinaci se stabilizátory nálady. Pokud by byli nasazeny samostatně, hrozil by po zaléčení deprese přesmyk do nezvladatelné mánie.
  3. Antipsychotika, již některé moderní preparáty z této skupiny mají stabilizační efekt na náladu a také slouží k ukotvení pacientů v realitě, teda pokud se jedinec natolik psychicky zhoršil, že kontakt s realitou ztratil.

Další možností, kterou lze podpůrně využít je psychoterapie. Tento způsob léčby většinou najde své místo po zaléčení akutního stavu bipolárně afektivní poruchy, tedy za dostatečného účinku léků. Psychoterapie je vhodná z dlouhodobého hlediska a cílem je naučit jedince pochopit své onemocnění, dokázat rozpoznat příznaky a včas na ně reagovat, aby se onemocnění nevrátilo v plné síle.