Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy zahrnují potíže s konzumací jídlem, ať se již jedná o jeho odmítání, anebo naopak nadměrný příjem. Klinický obraz jednotlivých nemocný tedy může být různý, ve všech případech však jídlo hraje v životě nemocného zásadní roli. U nemocných mentální anorexií (MA) kvůli hladovění a nadměrnému cvičení dochází k velkému úbytku váhy, který může končit až smrtí. Pro mentální bulimii (MB) je typické opakované přejídání a nadměrná kontrola vlastní váhy, které se nemocní následně snaží dosáhnout zvracením, užíváním projímadel, či hladověním.

Kdo může onemocnět?

Poruchy příjmu potravy mohou postihnout všechny bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, vzdělání, či národnost. Častěji se však vyskytují u žen než-li u mužů (1:10), objevují se zpravidla v pubertě. Rozvoji mentální bulimie často předchází mentální anorexie.

Jak?

Na rozvoji nemoci se podílí faktory biologické, psychické i sociokulturní. Biologické faktory zahrnují genetické predispozice, či zvýšenou (u MA), anebo sníženou (u MB) hladinu serotoninu. Na psychických faktorech se podílí hlavně rodinné prostředí, které bývá často konfliktní. Ze sociokulturního hlediska se jedná o kult štíhlosti a úspěchu jakožto potvrzení osobní hodnoty, který média dennodenně prezentují.

Jaké jsou příznaky:

Jedinci trpící mentální anorexií jsou velmi hubení. Jejich BMI (body mass index) se pohybuje pod hranicí hodnoty 17,5. Ke ztrátě hmotnosti došlo po úmyslném odmítání jídla, často kombinovaném i nadměrným cvičením, či užíváním laxativ/ diuretik. I přes zjevnou hubenost jedinec vnímá sám sebe jako tlustého, není schopen objektivního posouzení své postavy. Rapidní úbytek váhy má za následek endokrinní změny, u žen dochází k vymizení menstruace, u mužů ke ztrátě sexuálního zájmu a potence. Ze somatických potíží se objevuje zimomřivost, vypadávání vlasů, otoky, osteoporóza, zácpa, kardiovaskulární problémy, problémy s kůží. Časem nastupuje ztráta zájmů o aktivity, které jedince dříve těšily, sociální izolace, zaměřenost pouze na jídlo.

U mentální bulimie nemusí být úbytek váhy tolik patrný. Zabývání se svou postavou a jídlem je však totožné i pro tuto nemoc. Na rozdíl od mentální anorexie si je však  člověk není schopen odepřít a zkonzumuje i abnormálně velké množství. Následují pocity viny, kterých se chce zbavit úmyslně vyvolaným zvracením, průjmem, či hladověním. Opakované zvracení způsobuje zduření krčních uzlin, poškozený chrup (důsledkem kyselých žaludečních šťáv), dále se nemocní potýkají s renálními, či kardiovaskulárními potížemi.

Léčba:

S ohledem na zdravotní stav jedince se uvažuje o léčbě ambulantní, anebo o hospitalizaci. Následuje psychoterapie, často i se zapojením rodiny. Pracuje se s postojem k vlastnímu tělu, se vztahy s okolím, pacienti také musí dodržovat předepsaný jídelníček, vést si o něm záznamy. Symptomaticky se nasazují psychofarmaka (například při přidružené depresi).